Za čtyři válečné roky přijala Česká republika statisíce ukrajinských uprchlíků, kteří zde našli bezpečí, ale zároveň se setkali s výzvami spojenými s novým životem v cizí zemi. I pro naši společnost se otevřel prostor k řadě nových příležitostí a výzev, kterým musíme společně čelit.
Charita Česká republika se snaží pomoci ukrajinským uprchlíkům překonat nástrahy a dosáhnout vzájemného porozumění, které přispívá k vytváření prosperující a vzájemně se obohacující společnosti.
Podle dat uveřejněných Eurostatem mělo v Evropské unii k 6. lednu 2026 status dočasné ochrany více než 4,33 milionu občanů, kteří uprchli z Ukrajiny kvůli ruské agresi. Celosvětově se však jedná o více než 6 milionů uprchlíků. Nejvíce jich našlo útočiště v Německu (1 330 000 lidí), Polsku (979 980) a České republice (396 820 osob s dočasnou ochranou).
Česká republika se za poslední čtyři roky stala domovem zhruba 594 tisíc Ukrajinců (dočasná ochrana + předváleční migranti), což je téměř třikrát více než před válkou a představuje tak 53,6 % všech cizinců v ČR. Každý dvacátý člověk v Česku je dnes Ukrajinec a každý desátý obyvatel země je cizinec (celkem 1 107 403 cizinců v ČR).
Drtivá většina nově příchozích získala status dočasné ochrany, který jim umožňuje přístup ke zdravotní péči, vzdělání a především k zaměstnání. Právě zapojení na trh práce je jedním z nejvýznamnějších faktorů jejich úspěšné integrace.
Ukrajinští občané tvoří v České republice více než 99,8 % všech příjemců dočasné ochrany. Pokud jde o složení podle věku a pohlaví: 57,8 % tvoří ekonomicky aktivní ženy, 42,2 % ekonomicky aktivní muži, děti do 18 let pak 23,7 % a senioři 4,3 %.
V červenci 2025 podle MPSV pracovalo téměř 170 000 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Dávky čerpá přibližně jedna čtvrtina uprchlíků (v polovině roku 2025 to bylo 86 tisíc; číslo však dlouhodobě klesá – v roce 2024 to bylo 94 tisíc, předtím 149, resp. 234 tisíc). V 70 % případů se podle MPSV jedná o zranitelné osoby.
Podle dat za třetí čtvrtletí roku 2025 odvedli uprchlíci z Ukrajiny na daních 8,2 mld. Kč, zatímco výdaje spojené s jejich podporou činily 3,9 mld. Kč. Přebytek tedy dosáhl 4,3 mld. Kč a tato trajektorie od třetího čtvrtletí roku 2023 roste.
Nejvíce Ukrajinců našlo uplatnění ve stavebnictví, pohostinství, výrobě a dopravě. Bez nich by česká ekonomika měla problém s obsazením některých pozic. Přestože postupně přibývá i těch, kteří pracují ve zdravotnictví, školství nebo IT sektoru, přetrvává problém tzv. brain waste, tedy situace, kdy vysoce kvalifikovaní lidé pracují na pozicích hluboko pod úrovní svého vzdělání. Typickým příkladem jsou lékaři, učitelé či inženýři, kteří se v Česku často musí spokojit s pomocnými pracemi. Klíčem ke zlepšení je jazykové vzdělávání a podpora profesní rekvalifikace.
Jednou z klíčových oblastí je vzdělávání. Českým školám se podařilo začlenit většinu ukrajinských dětí, čímž se předešlo vzniku izolovaných komunit s obtížným začleňováním. Počet ukrajinských dětí a žáků činí 81 126, z toho 55 348 uprchlíků. To ukazuje, že mladí Ukrajinci chtějí budovat svou budoucnost zde, v České republice.
Postupně se daří snižovat počet segregovaných tříd a posilovat jazykovou podporu. Do školního systému se zapojili také ukrajinští asistenti pedagoga, kteří pomáhají dětem i učitelům překonávat jazykovou a kulturní bariéru. Oproti loňskému roku došlo k mírnému nárůstu v mateřských školách (+2,1 %), mírnému poklesu na základních školách (-0,4 %) a výraznému nárůstu na středních školách (+30,4 %).
Oblast bydlení je jednou z těch, kde situace není ideální. Mnoho Ukrajinců se přizpůsobilo novému systému podpory a přechodu na samostatné bydlení, což není snadné zejména pro matky samoživitelky. Přesto se díky různým programům podařilo zabránit rozsáhlejším krizím a stát nyní podporuje přechod uprchlíků do standardního nájemního bydlení. Situace se však dynamicky vyvíjí a může se měnit.
Za dva roky došlo k výraznému posunu. Téměř 80 % dospělých má registrovaného praktického lékaře, zatímco před dvěma lety to bylo pouze 42 % dotázaných.
Situace v oblasti návštěv specialistů se rovněž výrazně zlepšila. Před dvěma lety absolvovalo gynekologickou prohlídku pouze 33 % žen a zubního lékaře navštívilo jen 26 % lidí. Polovina uprchlíků tehdy neměla přístup k žádné specializované zdravotní péči.
Dnes je stav podstatně příznivější. Gynekologii alespoň jednou navštívilo 61 % žen a 55 % lidí má zkušenost s návštěvou stomatologa. Zatímco před dvěma lety nikdo z respondentů neuvedl potřebu psychologické nebo psychiatrické péče, nyní ji alespoň jednou využilo 8 % dotázaných. Péče o duševní zdraví tak zůstává nejméně dostupnou oblastí zdravotní péče.
Čísla ukazují, že Ukrajinci v Česku nejsou pasivními příjemci pomoci, ale aktivními členy společnosti. To je důležité si připomínat v době, kdy se často objevují dezinformace nebo obavy, že jejich integrace selhává.
Ačkoliv některé problémy přetrvávají a jiné se objevují, nelze přehlédnout, jak velký kus cesty česká společnost a její ukrajinští sousedé za poslední čtyři roky ušli. Česká republika má jedno z nejrychlejších zapojení uprchlíků na trhu práce v Evropě, děti se vzdělávají a do zdravotnictví, sociálních služeb a dalších odvětví se zapojuje stále více odborníků z Ukrajiny.
Společně můžeme vytvářet moderní, otevřenou a tolerantní společnost, která staví mosty, nikoli je pálí. Věříme, že společně jsme silnější a že ve vzájemné součinnosti dokážeme překonávat obtíže a bariéry a obohacovat tak nejen životy jednotlivců, ale i celou naši zemi.
Přihlaste se k odběru zpráv do e-mailu, ať víte o všem důležitém.
